Krásné pondělí všem! Jak jste si užili víkend? My jsme se snažili zase trošku opravit byt, ale bohužel to nejde tak rychle, jak bych si přála. Zvlášť, když váš milý musí každý týden odjet pracovně do Prahy a vrací se až v pátek. (To je asi můj úděl. Všichni muži mi odjedou do Prahy, haha). To na rekonstrukci bytu potom zůstává pouze víkend a tlačte ho do práce v zaslouženém volnu. Ale už to u nás začíná vypadat k světu, těším se, až vám budu moci něco málo ukázat!

Ale k dnešnímu článku. Pořád jsem si říkala, kolik článků ještě budu muset vytvořit, abych vám mohla ukázat všechny fotky z naší dovolené na Santorini, ale nakonec jsem usoudila, že jich mám tolik, tak proč je zkrátka nenaskládat všechny do jednoho. Přiznám se, zrcadlovku jsem vytáhla snad dvakrát za celou dobu v Řecku. Pořád jsme někde cestovali a chodili po výšlapech (dobře, byli jsme na výšlapu jen jednou, haha) a bylo pohodlnější mít v ruce pouze telefon. Tak snad se na mě za to nebudete zlobit. Ale na druhou stranu musím říct, že v poslední době mám pocit, že fotky z telefonu mají něco do sebe, mnohem více než ‘profi’ fotky ze zrcadlovky. Působí osobitěji a dýchá z nich příběh, co si o tom myslíte?

Chtěla jsem vám ke každé fotce dát nějaký kratší komentář, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Myslím, že každá fotka mluví sama za sebe. Vážně jsme si Santorini užili se vším všudy a jak těžko se mi odjíždělo. Řecko je moje srdcová záležitost, a i přes to, že je to země chudá, nabízí tolik krásy. Vždy se sem ráda vracím, ať už kvůli neskutečně milým lidem, výbornému jídlu (vždy přijedu snad o 10 kg těžší) nebo nádherné krajině-planině s kaktusy.

Na Santorini jsem nikdy nebyla a vždycky jsem si ostrov přála navštívit a celý ho procestovat. A musím říct, že se nám to povedlo a ještě k tomu, za jeden den! Půjčili jsme si čtyřkolku – nejlepší věc na světe (doma jsem potom odmítala nasednout do auta, hehe) a celý ho projeli. Musím se ale k něčemu přiznat. Ostrov je nádherný, o tom žádná, ale přes veškeré ódy mě maličko zklamal. Nezklamal mě ani tak ostrov, jako nejznámější město Oia, díky kterému je Santorini tak vyhlášené. Určitě ho znáte, je plné těch krásných bílých domečků s modrými kopulemi. Místo, kam každý cestuje už jen kvůli magickému západu slunce, na který se čeká hodiny, na dobře zvoleném místě, které si musíte sakra hlídat. Celkový dojem mi ale kompletně zkazilo obří množství turistů, kdy jsme nemohli najít jediné místo, kde bychom si v klidu vychutnali atmosféru města a hlavně, ten přenádherný výhled. Všude se museli všichni hned namačkat před nás a nedali nám ani šanci projít. Očividně mají turistů už dost i místní obyvatelé, protože skoro na každém domě, nebo kde bylo volné prostranství, bylo obří červenou barvou napsáno ‘STOP’ nebo ‘NO PHOTOS’. (Tak jako na první fotce.) Protože zákaz-ne zákaz, lidé si dělají, co chtějí, šlapou kam nemají a narušují osobní prostor místním obyvatelům. Chápu, že takovou krásu chce vidět každý na vlastní oči a udělat si fotku, ale jsou přeci nějaké hranice. Proto jsem si na plno užívala moment,  kdy zapadlo sluníčko a všichni vyrazili domů. Na celé město dopadla fialová záře, ulice se utišily a konečně byla chvíle si v klidu vychutnat atmosféru tak krásného místa.

Celou dobu jsme jen jedli, procházeli se, krmili kočky a užívali si každé chvíle, co jsme mohli být spolu, když nám to v Brně pracovní povinnosti nedovolují. Zkrátka jsme si užívali svobody. Takový pocit je k nezaplacení a já doufám, že už to nebude dlouho trvat a budeme schopni se tak cítit každý den…

Doufám, že se vám fotky líbily a alespoň na chvíli jste se s námi ocitli na Santorini. A nebo se třeba inspirovali kam se příště podívat. Santorini je opravdu krásné a magické místo a doporučila bych ho všemi deseti, jen se musíte vyzbrojit trpělivostí a klidem při obřím množství bezohledných turistů, kteří vám neustále budou skákat do cesty. A západ slunce, ten opravdu stojí za to. Jen si prosím běžte stoupnout minimálně dvě hodiny předem někam, kde dobře uvidíte, ať potom nemusíte utíkat z restaurace, která slibuje krásný výhled, ale ve finále uvidíte jen ozářenou budovu, protože slunce zapadá za ni. To byste ten západ potom nemuseli vůbec stihnout a mohli byste doběhnout až ve chvíli, kdy slunce zapadne. (Ne, vůbec to není náš případ, jak vás to napadlo… :)

Pokud máte nějaké otázky, určitě se ptejte. Já už plánuji další dovolenou. Moje další vysněná destinace je Maroko a doufala jsem, že bychom to letos ještě stihli, ale jak to tak vypadá, bude na mě muset ještě chvíli počkat. Ale snad se to podaří! A jaká je vaše vysněná destinace?

Mějte se krásně a pokud můžete, cestujte tak moc, jak jen to půjde. Ani nevíte, kolik vám cestování přinese…

P.

Shop my looks